DEŠE
zhudebněné žalmy
Hebrejské ŽALMY, tehilím, souvisejí se slovem aleluja („chvalte Hospodina“). V základu obou slov je zvukomalebný kořen h-l-l, který znamená chválit. To, že nám žalmy v češtině evokují spíše žal, je omyl, který souvisí s jejich řeckým názvem psalmoi, chvály; naše žalmy jsou zkomoleninou tohoto slova. Je v nich jistě také slušná dávka nářků, pláče a nenávistného skřípění zubů, ale celkové vyznění sbírky chce být radostné. Žalmy jsou písněmi všech, kdo byli jako kdysi Izrael zachráněni z nějaké nesvobody…
- Petr Sláma -
A co znamená slovo DEŠE? Ve slovníku starověkých národů značilo čerstvě vyrašenou zeleň, novou pastvinu a dokonce i oživující jarní déšť. V hebrejském významu je to tráva, zeleň, byliny i stromy, všechno zelené, rašící v nové síle, čerstvé a dávající plody, co Bůh podle biblické knihy Genesis pro člověka nachystal během třetího dne stvoření a „viděl, že je to dobré“. A na dalším místě je deše součástí magického obrazu, kde se setkává křehkost s neobyčejnou vnitřní silou: „... je jako po dešti vyjasnění, když tráva raší ze země.” Ve 23. žalmu ho pak král David používá ve smyslu louky, kde nachází spočinutí: „Hospodin je můj pastýř, nic mi neschází. Na zelených loukách mi dává spočinout, ke klidným vodám mě přivádí, mou duši obnovuje... “
---
Naše kapitola DEŠE začala před více než deseti lety, kdy jsem oslovila zpěváka Honzu, se kterým se znám v podstatě z kočárku, kytaristu Vaška, kterého jsem měla kdysi dávno na starosti coby jeho táborová vedoucí na Vlčici, a multiinstrumentalistku Pavlu, což byla asi před dvaceti lety moje šéfová v Multikulturním centru. Ještě k nám osud odněkud přivál klarinetistu Filipa a společně s dalšími jsme v roce 2008 nahráli první album Před tváří andělů. Snažili jsme se i další roky hrát, co to šlo, album jsme úspěšně rozdistribuovali, v hitparádě Rádia Proglas jednou předběhli Dana Bártu, ale jak přibývaly kapelní děti a hypotéky, času a energie na hraní ubývalo.
---
V roce 2016 jsme se tedy konečně zresuscitovali, a to díky zpěvačce Lucce, se kterou jsme se potkaly náhodou na nádraží v Řevnicích, a Filipovi, který k nám zavítal, když jsme hledali basáka, a nejenže zůstal, protože jsme prý milí, ale začal vytahovat další a další nástroje, na které je schopen hrát. Společně jsme nahráli album Už je mi do tance a hráváme o nedělních odpoledních v různých kostelích, sborech a modlitebnách napříč denominacemi. Preference nemáme, jen snad v zimě radši tam, kde se topí...
---
Naše kapitola DEŠE začala před více než deseti lety, kdy jsem oslovila zpěváka Honzu, se kterým se znám v podstatě z kočárku, kytaristu Vaška, kterého jsem měla kdysi dávno na starosti coby jeho táborová vedoucí na Vlčici, a multiinstrumentalistku Pavlu, což byla asi před dvaceti lety moje šéfová v Multikulturním centru. Ještě k nám osud odněkud přivál klarinetistu Filipa a společně s dalšími jsme v roce 2008 nahráli první album Před tváří andělů. Snažili jsme se i další roky hrát, co to šlo, album jsme úspěšně rozdistribuovali, v hitparádě Rádia Proglas jednou předběhli Dana Bártu, ale jak přibývaly kapelní děti a hypotéky, času a energie na hraní ubývalo.
---
V roce 2016 jsme se tedy konečně zresuscitovali, a to díky zpěvačce Lucce, se kterou jsme se potkaly náhodou na nádraží v Řevnicích, a Filipovi, který k nám zavítal, když jsme hledali basáka, a nejenže zůstal, protože jsme prý milí, ale začal vytahovat další a další nástroje, na které je schopen hrát. Společně jsme nahráli album Už je mi do tance a hráváme o nedělních odpoledních v různých kostelích, sborech a modlitebnách napříč denominacemi. Preference nemáme, jen snad v zimě radši tam, kde se topí...
- Klára Jíchová -